"Kvůli pandemické situaci v zemi jsme museli posunout několik událostí spojených s talentovým programem české edice L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě a slavnostní ceremonii dokonce zrušit. Ani koronavirus nás však nezastaví, abychom podpořili a ocenili práci žen ve vědě," sdělila Brigitte Streller, generální ředitelka L ?Oréal Česká republika.
Vítězky 14. ročníku L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, Česká republika - talentový program: - Ing. Lucie Augustovičová, Ph.D. - zkoumá, jak ochladit látku na teploty miliardkrát nižší než v mezihvězdném prostoru a vytvořit podmínky pro výzkum nové fyziky a jeho využití pro konstrukci a fungování budoucích kvantových počítačů - RNDr. Zuzana Jirásková Zákostelská, Ph.D. - zkoumá mechanismy, které vedou ke vzniku nežádoucích kožních projevů při biologické léčbě onkologických pacientů - Mgr. Zuzana Musilová, Ph.Dr. - studuje genetiku zraku ryb s vizí využít tyto poznatky pro léčbu nemocí lidského zraku
Kosmetická společnost ocenila v Česku od roku 2006 již 38 vědkyň a rozdělila mezi ně více než osm milionů korun. I letos si - ač se zpožděním a bez ceremonie - odnese každá ze tří nadaných vědkyň, které se na vítězné příčky probojovaly z padesátky přihlášených - 200.000 korun. "Částku mohou oceněné vědkyně využít libovolně, ať už k přímému či nepřímému rozvoji své pracovní kariéry," dodala Brigitte Streller. Vítězky v předchozích letech využily finanční podporu například na financování pracovní stáže, vybavení laboratoří, výpomoc s hlídáním dětí či nákup automobilu pro zjednodušení logistiky v rodině. Otázkou, jak skloubit vědecký výzkum a péči o rodinu, se ostatně zabývají i dvě z letošních vítězek. Zatímco Lucie Augustovičová se v mezičase čekání na finále stala maminkou, Zuzana Jirásková Zákostelská již pečuje o dvě malé děti. "Mám velké štěstí v tom, že mě v mé práci maximálně podporuje manžel, který si snížil svůj pracovní úvazek a naše dvě malé děti vychováváme společně a zároveň nám velmi pomáhají prarodiče, kteří hlídají, kdykoli potřebuju," říká Zuzana Jirásková Zákostelská. "Je důležité podporovat zejména mladé vědkyně na počátku kariéry, aby se nevzdávaly svých ambic a stejně jako jejich mužští kolegové pokračovaly ve výzkumu i přes prvotní nezdary, které je mohou potkat. Jsme rádi, že přispíváme k tomu, aby se vědkyně staly potenciálním vzorem pro mladé dívky a motivovaly je zvolit cestu vědy pro své budoucí povolání," dodává Brigitte Streller. K účasti na české edici mezinárodního programu se letos přihlásilo 50 vědkyň, které splnily podmínku věku do 40 let a dosažení titulu Ph.D. ve vědeckých oblastech. Do červencového semifinále, v němž odborná porota složená ze zástupců Akademie věd ČR a České komise pro UNESCO posuzovala jednotlivé projekty, jich postoupilo 13. Ve dvoukolovém hlasování porota vybrala tři vítězky.
O projektu L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě ve světě L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě byl založen v Paříži v roce 1998 za účelem podpory žen - vědkyň. Program si klade za cíl oceňovat úspěchy již etablovaných vědkyň a vliv jejich odborné činnosti na současnou společnost, stejně jako poskytovat podporu mladým vědkyním na samém počátku kariéry. Od svého vzniku se program postupně rozšířil do mnoha světových zemí a vyznamenal více než 3500 žen ze 118 zemí. V roce 2009 získali dvě laureátky L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě z roku 2008 Nobelovu cenu ve své oblasti odborných znalostí: Elisabeth Blackburn v oboru medicína nebo fyziologie a Ada Yonath v oboru chemie.
L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě v České republice V České republice byl projekt uveden v roce 2006 a každoročně oceňuje nadějné vědkyně vybrané odbornou porotou. Soutěž je zároveň podpořena spoluprací s Akademií věd České republiky. Od zahájení projektu v České republice bylo oceněno již 35 talentovaných žen vědkyň, které si mezi sebou rozdělily částku ve výši 8 milionů korun.
O společnosti L'Oréal
Společnost L'Oréal je oddána kráse již více než 100 let. V rámci jedinečného mezinárodního portfolia skupiny L'Oréal se vzájemně doplňuje 36 různorodých značek, které v roce 2019 zaznamenaly obrat přes 29,87 miliardy eur a zaměstnávají po celém světě více než 88 000 lidí. Coby přední světová kosmetická společnost je L’Oréal zastoupena ve všech distribučních sítích: na spotřebitelském trhu, v obchodních domech, lékárnách a drogeriích, kadeřnictvích, cestovním maloobchodě i značkových prodejnách a internetových prodejnách. V jádru strategie společnosti L’Oréal je výzkum a vývoj a specializovaný tým 4100 výzkumníků, kteří přispívají k naplňování kosmetických tužeb po celém světě. Závazek společnosti L’Oréal v oblasti udržitelnosti do roku 2030 stanoví ambiciózní cíle udržitelného rozvoje napříč koncernem a usiluje o posílení svého ekosystému pro inkluzivnější a udržitelnější společnost.Více informací: https://mediaroom.loreal.com/. Další informace vám poskytnou: Pavla Šeborová AMI Communications e-mail: pavla.seborova@amic.cz L'Oréal Česká republika Ivona Karvinen e-mail: ivona.KARVINEN@loreal.com
České laureátky L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2020
Ing. Lucie Augustovičová, Ph.D. Pracuje pro Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy Jak ochladit látku na teploty miliardkrát nižší než v mezihvězdném prostoru? A vytvořit tak podmínky, za nichž se hmota chová abnormálně a které otevírají překvapivá pole pro zkoumání nové fyziky? Pokud by se nám podařilo takového stavu dosáhnout a zároveň pochopit s ním spojené vnitřní zákonitosti, vedlo by to k experimentálnímu pozorování předpovězených kvantově-mechanických jevů. Ty jsou využitelné například pro kvantově informační procesy nebo pro realizaci kvantových simulátorů, které zkoumají klíčové problémy ve fyzice kondenzovaných látek. Podařilo se mi vybudovat teorii a odhalit určité jevy, pomocí nichž bude možné ochladit molekuly až na miliardtinu stupně Celsia nad absolutní nulou. Tím se otvírá cesta k dosud nepozorovaným exotickým skupenstvím hmoty, jako je molekulární Bose-Einsteinův kondenzát, k efektům využitelných při návrhu kvantových počítačů a zcela jistě i k dalším nečekaným objevům.RNDr. Zuzana Jirásková Zákostelská, Ph.D. Pracuje pro Mikrobiologický ústav AV ČR Moje práce zkoumá mechanismy, které vedou ke vzniku nežádoucích kožních projevů při léčbě onkologických pacientů pomocí terapie EGFR inhibitory. Cílená léčba inhibitory epidermálního růstového faktoru (EGFR) je využívána k léčbě rakoviny plic, slinivky, prsu, hlavy a krku a kolorektálního karcinomu. Až u 80 procent těchto pacientů však během léčby vznikají závažné kožní toxicity, které významně ovlivňují kvalitu života pacienta a často vedou k úpravě dávkování léčiva či dokonce k přerušení léčby. Cílem projektu je testovat souvislost mezi kožní toxicitou a lokální imunitní odpovědí na mikrobiální antigeny a zároveň souvislost mezi kožní toxicitou a aktivací imunitních buněk, jež přišly do kontaktu se střevní mikroflórou. Budeme proto analyzovat změnu ve složení kožní a střevní mikrobioty, imunitní odpověď na mikrobiální antigeny a srovnávat tyto nálezy se vznikem nežádoucích kožních projevů během léčby. Pochopení mechanismů, které k nim vedou, nám pomůže efektivněji zvládat tyto projevy a následně zvýšit úspěšnost léčby.
Mgr. Zuzana Musilová PhDr. Pracuje pro Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, katedra zoologie Pracuji v týmu, jenž se zabývá zrakem ryb, konkrétně genetikou, která je spojena s vnímáním barev. Zajímají nás zejména adaptace a modifikace zraku, které se v evoluci vyvinuly v různých vodních prostředích. Před časem jsme například objevili unikátní zrakový systém, který mají hlubokomořské ryby, a který tak posouvá naše znalosti toho, čeho je zrak u obratlovců schopen. Je možné, že tyto ryby vidí mnoho odstínů modrozelené barvy, i když přesný mechanismus jejich zraku stále úplně neznáme. Aktuálně pracujeme na lepším pochopení toho, jak vlastně hlubokomořské ryby svůj svět vnímají a jestli pro ně různé barvy opravdu něco znamenají. Dále se zajímáme o to, jak se zrak přizpůsobuje prostředí, ve kterém ryby žijí během svého života. To už se týká i našich ryb, například ryby z kalných vod se potýkají s jinými výzvami než ty z průhledných vod. Občas přitom narazíme na nečekané propojení. Genetická podstata zraku u obratlovců je totiž společná, pro ryby i pro člověka. Například při nedávném studiu genů zodpovědných za adaptace zraku ryb v hlubokých kráterových jezerech se zjistilo, že se uplatňují stejné geny, které se podílejí na problémech s nitroočním tlakem při zeleném zákalu u lidí. Pochopit funkci a evoluční historii těchto genů by pak mohlo být do budoucna užitečné i pro nás. ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
