Nová a objevná kniha o Karlově mostě

Praha 13. března 2019 (PROTEXT) - Koncem února byla na český trh uvedena kniha "Karlův most - V souvislostech víry a ducha". Autorem titulu je Stanislav Přibyl. Duchovní průvodce po jednom z nejkrásnějších mostů na světě odkrývá jak jeho krásu, tak souvislosti víry, historických událostí a osob, díky nimž vznikla úchvatná galerie třiceti soch a sousoší svatých na obou jeho stranách. Autor nás nejprve seznamuje s tím, kdo, kdy a na čí zadání sochy vytvořil (dějiny). Podává stručný uměleckohistorický popis toho, co na mostě vidíme (včetně nápisů), a spolehlivě interpretuje život a význam svatých, které na mostě potkáváme (ikonografie). Tento výklad by byl neúplný bez pojednání o bezprostředním okolí Karlova mostu. Některé málo známé skutečnosti vyzvedává z prachu zapomnění oddíl Co jste možná nevěděli. Pomyslnou třešničku na dortu tvoří úryvky z románů, básní, esejů, modliteb, legend a dalších dokumentů (Najdeme v literatuře). Kniha v dosud nevídané míře přibližuje duchovní dědictví Prahy a českých zemí v evropském i světovém kontextu. Text doprovázejí dva plánky místa na vnitřních stranách obálky a téměř sto padesát fotografií a historických rytin. Nakladatelské údaje Karlův most: V souvislostech víry a ducha vydává Karmelitánské nakladatelství v únoru 2019. 408 stran. Doporučená cena: 499 Kč. web titulu: https://ikarmel.cz/produkt/karluv-most Kontakty: Odpovědná osoba: vedoucí redaktor KNA Pavel Mareš, mares@kna.cz, 721 285 237 Grafické podklady na vyžádání, specialistka marketingu: Monika Dvořáková, dvorakova@kna.cz, 734 649 231 Autor: STANISLAV PŘIBYL (*1971), katolický kněz, redemptorista, generální sekretář České biskupské konference a pražský rodák. V letech 1999 - 2008 byl farářem na Svaté Hoře u Příbrami, mezi lety 2009 - 2016 generálním vikářem litoměřické diecéze. Od roku 2016 studuje dějiny umění na FF UK v Praze. Ve volném čase rád fotografuje a hraje na varhany. Ukázka z úvodu knihy: Karlův most není jen technická nebo kulturní památka, ale můžeme jej zařadit mezi posvátná místa Prahy. Kromě toho, že se v roce 1393 stal svědkem mučednické smrti sv. Jana Nepomuckého, byl roku 1648 svědkem hrdinského boje pražských katolíků proti Švédům, byl svědkem pádu i nového povstání po katastrofách, zvláště povodních. Na mostě se nachází třicet soch a sousoší svatých, které vydávají svědectví o duchovním dědictví Prahy a České země. To, co celý svět na Karlově mostě obdivuje, je naprosto unikátní barokní galerie soch světců, která sice v 19. a 20. století doznala změn, ale celkový ráz tohoto defilé svatých byl zachován. Francouzský sochař Émille-Antoine Bourdelle při návštěvě Prahy v roce 1909 prohlásil, že Karlův most je jako antický kentaur. Spodek je gotický, a je to zvíře, horní část je barokní, a je to člověk. Ano, je to spojení dvou živých organismů. Oba jsou velmi fascinující a žijí spolu v určitém napětí, jež jim dává půvab. Byly i doby, kdy byla výzdoba mostu považována za nehodnotnou. Nejprve ta barokní, kterou kritizovali v 19. století bratři Emanuel a Josef Maxové, kteří chtěli vrátit most do středověké ideální podoby a nahrazovali barokní díla díly svými. Později byly zase podceňovány sochy z 19. století, protože sochaři jako Čeněk Vosmík nebo Josef Václav Myslbek opět navazovali na díla baroka, především na sochy Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. To už máme snad za sebou. Karlův most v sobě nesl a nese určitou polaritu jevů. Už bylo zmíněno soužití gotické stavby a barokní výzdoby. Most byl na jednu stranu významnou a po dlouhou dobu jedinou komunikací mezi Pražskými městy a byl součástí Královské cesty, ale zároveň se stal chráněnou cestou, bariérou, která v dějinách několikrát zabránila vpádu nepřátel na Staré Město, snad nejvíce v roce 1648. Most, tedy komunikace, je orámován dvojicí obranných věží, které mají naprosto opačný význam: mají tuto komunikaci izolovat. Kontrast je tu rovněž v tom, že kdysi jediná dopravní tepna v Praze a okolí je dnes odpočinkovou promenádou. Důležité je také ukotvení mostu na obou březích. Na staroměstském břehu to je Křižovnické náměstí s klášterem a kostelem rytířů křižovníků s červenou hvězdou a později vzniklým Klementinem jezuitů, na Malé Straně je to potom druhý rytířský řád, johanité, s kostelem Panny Marie pod řetězem. Nelze též přehlédnout malostranské jezuity s kostelem svatého Mikuláše ani světoznámý kostel Panny Marie Vítězné, uchovávající sošku Pražského Jezulátka. Když jsme tedy most vychválili, nezbývá než vás pozvat procházce po něm. Budu rád, když tato knížka přispěje k tomu, že jej lépe poznáte nejen v jeho kráse, ale také v hlubších souvislostech - souvislostech víry, která ovlivnila jeho výzdobu, i v souvislostech událostí a osob, které daly této nádheře vzniknout. Vstaňme a pojďme!