Phasma Dionysiacum Pragense - premiéra dvorského baletu po 400 letech

Praha 30. června (PROTEXT) - Orchestr Musica Florea ve spolupráci s tanečním souborem Chorea Historica a hudebním tělesem In Cordis Ensemble uvede 4. července 2017 premiéru nového projektu. Po čtyřech stoletích oživí vzácnou památku, divadelní slavnost Phasma Dionysiacum Pragense neboli Pražské zjevení dionýské. Jedná se o největší divadelní událost v českých zemích z období před třicetiletou válkou, jejíž premiéra se konala na Pražském hradě. Tam se sice Musica Florea uchýlit nemůže, ale představení uspořádá blízko - ve dvoraně sídla Hudební akademie múzických umění na Malostranském náměstí. Představení začne ve 21 hodin a bude jediným svého druhu v Praze, takže zájemci by neměli váhat, půjde o neopakovatelnou událost. Phasma Dionysiacum Pragense bylo provedeno 5. února 1617 českými stavy na počest císaře Matyáše (mladšího bratra Rudolfa II.) a císařovny Anny. V inscenaci vystupovali sami šlechtici, jak bylo v této době obvyklé, jednu z postav ztvárnil například hrabě Vilém Slavata, jenž byl mj. uznávaný tanečník, ačkoli dnes je veřejnosti znám hlavně jako jeden z nedobrovolných aktérů druhé pražské defenestrace. Z historického a uměleckého hlediska je Phasma Dionysiacum Pragense dvorský balet, tedy představení, které v sobě spojuje operu i balet v jejich historické podobě, části tančené i zpívané. Autorem libreta a zřejmě i režisérem celého představení byl italský šlechtic Giovanni Vincenzo d ?Arco, mimo jiné i jeden z tanečníků. K inscenaci se dochovaly ikonografické materiály a libreto v italštině, nikoli však hudba, takže pokus o rekonstrukci bude z větší části vždy dílem novým. Zúčastněná tělesa se vždy snaží zachovat co největší historickou přesnost, ať už jde o inscenační postupy nebo o hudební provedení na dobové nástroje a jejich kopie. I tentokrát se pokusí přiblížit co nejpřesněji atmosféru doby, v níž představení vzniklo. Hudební rekonstrukci vytvořil vedoucí In Cordis Ensemble, loutnista Miloslav Študent, ve spolupráci s uměleckým vedoucím orchestru Musica Florea Markem Štrynclem. Ten je také dirigentem inscenace. Režie se ujal francouzský specialista na barokní divadlo Lorenzo Charoy, choreografii vytvořila Kateřina Klementová. Představení bude uvedeno v unikátním převozním divadle Florea Theatrum. Doba v předvečer třicetileté války byla napjatá, ačkoli přála i umění. Z hlediska stylů se zde nacházíme na přelomu dvou epoch - renesance a baroka. Vše se odráží také na jevišti. Jsme v době, kdy divadlo bylo událostí, v níž diváci a účinkující u dvora představovali stejnou společenskou vrstvu - byli šlechtici. Tanec a zpěv byl součástí jejich vzdělání a účast na dvorských slavnostech měla i svůj pragmatický důvod: byli stále na očích svému panovníku a práce na slavnostech a představeních jim zabrala tolik času, aby už nemohli spřádat intriky. Jak se to vše odrazí na jevišti dnes? Inscenace Phasma Donysiacum Pragense bude skutečně jakousi syntézou dvou světů: uvidíme ještě čistě renesanční tance, ale také barokní gestiku. Partitura se nedochovala, bylo tedy nutné přistoupit k "rekonstrukci" novodobým zhudebněním italského libreta, které podrobně obsahuje i popisy charakteru hudebních vstupů a hudebního doprovodu. "Z hlediska ideálu tzv. autentické interpretace bylo nezbytné komponovat v tom stylu, který odpovídá době vzniku díla a také naplnit požadavky libreta. Tam kde hudba zazněla čistě instrumentálně, jako je doprovod k tanci či některé větší hudební samostatné mezihry, jsme přistoupili k výběru skladeb, které vznikly přibližně v době premiéry, např. Gregoria Allegriho nebo Biagia Mariniho," dodává Marek Štryncl. Kontakt: Lucie Kocourková lucie.kocourkova@musicaflorea.cz ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.