Nový rekord: v Česku se vyrobilo 400.000 tun pelet

Dobřichovice (u Prahy) 5. února 2020 (PROTEXT) - Čeští peletáři loni dosáhli rekordního výsledku, vyrobili 400.000 tun pelet. Roční obrat trhu s peletami tak překročil dvě miliardy Kč. Za navyšováním výrobních kapacit u nás stojí především rakouští investoři Mayr-Melnhof Holz v Paskově a Pfeifer Holz na Plzeňsku. Českým lídrem trhu je BIOMAC. Středním a menším českým výrobcům by k dalšímu rozvoji pomohlo pokračování kotlíkových dotací, snížení DPH na dřevní paliva a stavba nových pil. V ČÍSLECH: Peletové vytápění v roce 2019 - celkem 400 tisíc tun dřevěných pelet se vyrobilo v ČR v r. 2019 - z toho 378 tisíc tun pelet certifikovaných v systému ENplus, kvality A1 - znamená to meziroční růst o 6 % (23 tisíc tun) - celkem v ČR je v provozu 34 peletáren - v ČR je nainstalováno přes 35 000 peletových kotlů a kamen - aktuální domácí spotřeba je 110 tisíc tun ročně - 67 % českých pelet je určeno na export (Rakousko, Německo, Itálie) Peletovému sektoru v Česku zatím vládnou rakouští investoři, kteří u nás provozují také dřevařské závody. Jedničkou na trhu je rakouský Mayr-Melnhof v Paskově, kde se loni vyrobila čtvrtina všech českých pelet (přes 96 tisíc tun). V r. 2020 se zde bude instalovat nová peletovací linka, sušička a lis, takže výrobní kapacita se zvedne na 130 tisíc tun. Pelety pro dřevaře představují zajímavý způsob okamžitého zhodnocení "odpadní" piliny. Navyšování kapacit pro výrobu pelet pak jde ruku v ruce s rozšiřováním kapacit pořezu. Například v Chanovicích na Plzeňsku loni Pfeifer Holz dostavěl novou peletárnu s kapacitou 120.000 tun, zároveň se zde od r. 2020 rozšiřuje kapacita pořezu na 800.000 m3. Rakouští dřevaři tak reagují na kůrovcovou kalamitu, kdy české pily nestíhaly dřevo zpracovávat. Stabilní odbyt jim zajišťují velké peletové trhy v sousedních zemích. Dvě třetiny českých pelet se vyvážejí do Rakouska, ale také do Německa nebo Itálie. Všichni výrobci přitom zdůrazňují, že by nejraději prodali většinu pelet u nás. "Naší prioritou je prodat co největší množství pelet v Česku a vyhnout se nákladnému transportu," uvedl manažer pro prodej pelet Rudolf Angeringer z Mayr-Melnhof. A snad tomu tak za několik let skutečně bude. Domácí spotřeba roste, loni dosáhla 110 tisíc tun pelet (zaznamenala desetiprocentní meziroční růst). Výměny kotlů, ale také obce a novostavby Kde je největší poptávka po peletových zdrojích tepla? Už několik let v řadě přibývá peletových instalací ve starších rodinných domech, kde nahrazují nevyhovující zastaralé uhelné kotle. Výměnu lze totiž financovat až z 85 % z kotlíkových dotací. Zájem o peletové vytápění mají i obce. Příkladem je dvoutisícový Horní Jiřetín, kde jsou v provozu desítky peletových kotlů a kamen, vytápějí jimi například školu, zdravotní středisko nebo bytové domy. "Klastr Česká peleta již eviduje přes 35.000 instalací peletových kotlů a kamen. Zatím dominují ve starších rodinných domech, ale pozorujeme, že jsou čím dál populárnější i mezi majiteli novostaveb. Domácnosti začínají kvůli globální klimatické krizi a lokální kůrovcové kalamitě preferovat ekologičtější zdroje tepla, než tomu bylo před několika lety," vysvětluje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta. Pro další růst domácí poptávky bude zásadní, zda přijde nový dotační program na podporu výměny nevyhovujících uhelných kotlů. Do září 2022 totiž zbývá vyměnit ještě více jak 300 tisíc zastaralých kotlů. Novou vlnu zájmu o pelety by mohlo nastartovat i případné snížení sazby DPH na dřevní paliva na 10 %. V rámci řešení kůrovcové kalamity to loni navrhoval Marian Jurečka, bývalý ministr zemědělství a nedávno zvolený nový předseda KDU-ČSL. Výzvy pro české výrobce pelet Čím silnější bude domácí poptávka, tím lépe pro české výrobce pelet. Pomohlo by jim snížení sazby DPH, další dotační programy na výměnu kotlů, ale také stavba nových pil. "Pelety se vždy vyrábějí ze zbytkové piliny. Dokud se tedy u nás nepořeže více dřeva, nemůže se lisovat ani více pelet," vysvětlil Stupavský. Ve výhodě jsou tedy majitelé peletáren, kteří rovněž vlastní dřevařské závody a pily, kde navyšují kapacity v reakci na kalamitu. Mezi českými výrobci zůstává lídrem BIOMAC, rodinná firma z Uničova na Olomoucku, která své peletárny staví přímo v areálech úspěšných pil a dřevařských závodů, aby měly přímý zdroj piliny. Loni zaznamenal právě BIOMAC vůbec nejvyšší meziroční procentuální nárůst ve výrobě pelet (navýšení o 42 %, celkem 45 tisíc tun pelet). "V roce 2019 jsme otevřeli nové peletárny ve Ždírci a Čáslavi a pracujeme na třech nových projektech peletovacích linek, které budou instalovány během roku 2021. Po tomto datu plánujeme vyrábět okolo 100 tisíc tun pelet ročně,“ sdělil Martin Černý, jednatel společnosti BIOMAC. Dvojkou ve výrobě mezi českými peletáři je Premium Pellets v Golčově Jeníkově ve Středních Čechách, kde probíhá modernizace provozu zaměřená na ekologizaci a úsporu energií. Skokanem roku mezi malými výrobci byla v loňském roce firma Czechpelet z valašské Bystřičky, kde dokázali výrobu meziročně zdvojnásobit. Kontakt: Ing. Vladimír Stupavský předseda Klastru Česká peleta e-mail: predseda@ceska-peleta.cz adresa: Česká peleta, z.s.p.o., Ruská 294, 252 29 Dobřichovice web: www.ceska-peleta.cz Fotky v tiskové kvalitě: http://ceska-peleta.cz/pro-novinare/zakladni-informace/ Facebook: Přátelé Tety Pelety - http://www.facebook.com/ceskapeleta Klastr Česká peleta Klastr Česká peleta dlouhodobě spolupracuje s výrobci i distributory s dřevními palivy a kotli na biomasu na českém trhu a disponuje jedinečným přístupem ke statistikám. Zasazuje se o zvyšování kvality české výroby pelet, spravuje a přiděluje mezinárodní certifikaci ENplus. Předseda Klastru Ing. Vladimír Stupavský je ve vedení Evropské rady pro pelety (European Pellet Council), která certifikaci ENplus vyvinula a prosadila na mezinárodní úrovni. ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.