Žádost o upřesnění odpovědi na otevřený dopis LÉČBA KOMPOSTEM - otevřený dopis ministru zemědělství Marianu Jurečkovi

Praha 5.prosince (PROTEXT) - Vážený pane ministře, děkuji za Vaši odpověď ze dne 31. 10. 2016 na můj dopis „LÉČBA KOMPOSTEM - otevřený dopis ministru zemědělství Marianu Jurečkovi“, ve které reagujete na mé otázky. Oceňuji, že v roce 2016, tj. 12 let po vstupu České Republiky do EU, kterým bylo omezeno hnojní hospodářství, se ministerstvo zemědělství chystá zemědělce informovat, jak tuto ztrátu organické hmoty nahradit kompostem. Rovněž je velmi povzbudivé, že byl schválen úkol MZe „Obnova retenčních a infiltračních charakteristik degradovaných zemědělských půd ČR“, ze kterého by do konce roku 2018 mohl vzniknout návrh, jak obnovit poškozené funkce půdy. Ve Vašem dopise jsem však nenašel odpověď na otázku: „Kdo za obnovu degradované půdy nese odpovědnost?“. Jinak řečeno, kdo bude obnovu hradit. Ve Vámi citovaném dokumentu „Strategie ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030“ je uvedeno: „Degradace půd způsobuje ročně značné škody, zejména eroze (vodní a větrná), utužení půdy, ztráta humusu atd. Škody se odhadují v rozmezí 4 až 10 mld. Kč ročně (ztráta ornice, snížení výnosů, zanášení toků, škody na majetku atd.). Na území ČR je potenciálně ohroženo 52,7 % z. p. vodní erozí a 25,5 % z. p. větrnou erozí“. Ve zprávě se dále uvádí, že zemědělství je významným zdrojem plošného znečištění vodních toků fosforem a dusičnany z chemických hnojiv, z toho 12 % vodních toků dosahuje nejvyšší IV. a V. třídy znečištění. Ekologické a hospodářské škody včetně dopadů na zdraví obyvatel ve zprávě vyčíslené nejsou. Mezi faktory, které významně přispívají k půdní erozi, je pěstování kukuřice pro zemědělské bioplynové stanice (BPS). Kukuřice i při mírné svažitosti terénu nedokáže půdu fixovat před jejím odplavováním. Ve výše uvedeném dokumentu je ve strategickém cíli A4. uvedeno opatření: „Zpracovávat v BPS určitý podíl zemědělských odpadů nebo BRKO (biologicky rozložitelných komunálních odpadů)“. Zpracování BRKO v zemědělských BPS může obcím přinést významné snížení nákladů na odpadové hospodářství a zároveň částečně nahradit pěstování kukuřice. Zároveň se tím mohou ušetřit další náklady na budování zpracovatelských kapacit pro zpracování BRKO. V současné době mají čistě zemědělské BPS zvýhodněné ceny na výkup elektrické energie proti BPS odpadářským. Na cca 550 BPS nyní připadá 10 odpadářských. Tento stav ukazuje, že ekonomicky jsou preferované zemědělské BPS a je proto nutné narovnat podmínky, aby pro zpracování odpadů v BPS existovala motivace. V této souvislosti Vás proto žádám o doplnění odpovědi na nezodpovězenou otázku včetně dalších upřesňujících otázek: 1. Jaký je odhad nákladů v Kč na obnovu degradované půdy? 2. Kolik Kč bude stát schválený úkol MZe „Obnova retenčních a infiltračních charakteristik degradovaných zemědělských půd ČR.“ 3. Kdo nese odpovědnost za obnovu degradované půdy, kdo zaplatí škody a jejich nápravu? 4. Jak zajistíte motivaci provozovatelů zemědělských BPS k doplnění technologie na zpracování odpadů, aby se naplnilo navrhované opatření z odstavce A4., jenž navrhuje zpracovávat v BPS určitý podíl BRKO. Je velmi pozitivní, že se po letech MZe stavem půdy odpovědně zabývá a hledá nástroje na prevenci a nápravu škod. Předem děkuji za Vaše odpovědi a přeji mnoho zdaru ve Vaší práci. S pozdravem Tomáš Hodek, předseda spolku Ekodomov, z.s. Kontakt: V Podbabě 2602/29b, 160 00 Praha 6 e-mail: tomas.hodek@kompostuj.cz tel.: +420 603 425 958 http://www.ekodomov.cz/pro-media/