Ze strany zaměstnavatelů narůstá zájem o sofistikované monitorovací softwary, které umožňují podnikům kontrolovat činnost pracujících na počítačích. Programy zaznamenávají a ukládají data o využívání výpočetní techniky, lze tedy zpětně dohledat všechny aktivity na pracovních stanicích. Díky softwarům mohou podniky lépe posoudit pracovní vytíženost zaměstnanců a eliminovat nedovolené hraní her či brouzdání po internetu. Monitoring tak má přinést lepší rozložení nákladů do personalistiky a nákupu výpočetní techniky.
„Podniky stále cítí dopady finanční krize, proto hledají nástroje pro řešení personálních otázek. Softwary odhalí, jak usilovně zaměstnanci pracují. Umí totiž zjistit i to, jak dlouhou dobu pracovník na počítači neklikl,“ sdělil Martin Hanzal ze společnosti SODATSW, která vyvíjí řešení pro monitorování zaměstnanců. „U všech zaměstnanců jsme schopni kdykoli dohledat, na jakých webových stránkách nebo v jakých bankovních systémech se pohybují, kontrolu jejich činnosti v pracovní době provádíme namátkově,“ prozradila Klára Pačesová z tiskového centra České spořitelny.
Monitorovací systémy by však ve firmách neměly být používány tajně. Skryté sledování zaměstnanců je totiž omezeno v zákoníku práce. Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí svých pracovníků v prostorách firmy. Podniky jsou proto povinny využívání softwarů pro kontrolu počítačů svým zaměstnancům veřejně oznámit.
„Pokud zaměstnavatel chce monitorovat zaměstnance, je povinen o tom zaměstnance informovat a sdělit v jakém rozsahu, tedy jak dlouho a jakým způsobem bude monitorování prováděno. Zákoník práce v platném znění totiž poměrně podrobně tento problém upravuje,“ zdůraznila Jana Kašparová, tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů. „Je však také stanoveno, že zaměstnanec nesmí pro svoji potřebu používat pracovní prostředky,“ doplnila Kašparová.
