LYMFOMY? O JAKOU NEMOC JDE, VÍ POUZE KAŽDÝ DVACÁTÝ ČECH

Praha 13. října (PROTEXT) - Již červnový průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že znalost bližších podrobností o leukémii není pro Čechy samozřejmostí. V případě otázky "podtypu" leukémie, tzv. lymfomu, dopadla čísla ještě hůře. Termín bezpečně zná pouze 5 % obyvatel, zatímco třetina o něm nikdy neslyšela. "Lymfomy, mezi které patří Hodgkinův lymfom, Ne-Hodgkinovy lymfomy a chronická lymfocytární leukémie, jsou šestým nejčastějším nádorem v České republice. Každoročně jimi onemocní okolo 2400 lidí, což znamená, že každé 4 hodiny je diagnostikován nový nemocný. Nemocní se rekrutují převážně z věkové kategorie 60-70 let, u Hodgkinova lymfomu je ale věková hranice výrazně nižší - dvacet až třicet let," říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky - kliniky hematologie VFN a 1. LF UK a předseda Kooperativní lymfomové skupiny. V dalších otázkách průzkumu agentury STEM/MARK na vzorku 500 osob si respondenti vedli lépe. 85 % z nich uvedlo, že lymfomem, stejně jako jinými druhy rakoviny, není možné se nakazit. Většina respondentů se domnívá, že životním stylem je možné snížit riziko vzniku lymfomu. "Jedním z nejvýznamnějších rizik pro vznik lymfomu je oslabení imunitního systému. Platí, že stejně jako u ostatních nádorů lze částečně snížit i riziko vzniku lymfomů. U jejich určitých typů hrají roli i některé infekční, ať již virové, nebo bakteriální, příčiny. Pokud jde o dědičnost, nedá se říct, že by lymfomy byly přímo dědičné. Lze však zdědit určitě predispozice, které mohou i nemusí sehrát roli při vypuknutí nemoci," říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky - kliniky hematologie VFN a 1. LF UK. Ačkoli si v dílčích otázkách respondenti v průzkumu věděli rady, snad největším problémem pro ně bylo uhádnout správnou odpověď na otázku, zda v současnosti pro léčbu lymfomů existuje účinná léčba. Více než 40 % respondentů totiž odpovědělo záporně. "Hodgkinův lymfom byl prvním nádorovým onemocněním, které bylo možné vyléčit ve většině případů kombinovanou chemoterapií i v pokročilém stádiu. V posledních 15 letech se díky zavádění moderní cílené terapie zásadně zlepšily prognózy nemocných i s dalšími typy lymfomů. Pacienti mají k dispozici několik nových preparátů, které změnily obraz léčby lymfomů k dobrému. Ta se týká zhruba 2 000 pacientů ročně. Od roku 2000 klesá úmrtnost na tuto diagnózu, přestože výskyt stále stoupá," dodává profesor Trněný. Chronická lymfocytární leukémie je nejčastějším typem leukémie a tvoří s lymfomy jednu skupinu onemocnění. Každý den jsou diagnostikovány v Česku až dva nové případy. "Zavedením cílené léčby bylo dosaženo výrazného pokroku i v přežití těchto nemocných a další nové léky dávají naději i tam, kde dosud jedinou možností byla alogenní transplantace krvetvorných buněk," říká MUDr. Petra Obrtlíková, členka výboru České skupiny pro chronickou lymfocytární leukémii. V České republice žije přibližně 25.000 pacientů, kteří v průběhu svého života byli léčeni s lymfomem či chronickou lymfocytární leukémií. Na toto onemocnění je nutné pomýšlet v případě zvětšení lymfatických uzlin, které nelze vysvětlit jiným způsobem, například akutní infekcí. Mezi nejčastější celkové projevy onemocnění patří horečka bez zjevné infekční příčina, únava, hubnutí, noční pocení, ztráta chuti k jídlu nebo ztížené dýchání. Kontakt: Dominika Závodská AMI Communications Dominika.Zavodska@amic.cz