Výsledky evropského průzkumu o zápalu plic: Češi "propadají z praxe"

Praha 30. června (PROTEXT) - V devíti evropských zemích včetně ČR byl letos dokončen výzkum mezi více než devíti tisíci respondentů nad 50 let. Tazatele zajímalo, co lidé vědí o zápalu plic a jestli se proti němu chrání. Výzkum ukázal na obecně slabší povědomí o zápalu plic. Lidé často netušili ani to, že nemoc může být přenosná z člověka na člověka. Za větší nebezpečí mnohdy považovali třeba automobilové nehody, i když ve skutečnosti zápal plic usmrtí více lidí. Například v roce 2013 zapříčinil v České republice 2250 úmrtí. Často mu podléhají senioři, kteří byli hospitalizováni kvůli úplně jiné nemoci. Jednak proto, že akutní i chronické nemoci oslabují organismus a připravují tak půdu pro rozvoj zápalu plic, a jednak proto, že v nemocničním prostředí cirkuluje mnoho patogenů, které zápal plic vyvolávají. Výzkum společnosti Ipsos se soustředil na respondenty starší padesáti let v devíti vybraných zemích. Kromě České republiky byly vybrány Rakousko, Německo, Velká Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko. Češi si v odpovědích v porovnání s jinými národy nevedli úplně špatně. Některé vybrané výsledky shrnuje následující tabulka.

země	Věděli, že zápal plic může být přenosný z člověka na člověka	Věděli o možnosti dát se očkovat proti pneumokoku a snížit riziko zápalu plic	Podíl očkovaných příslušníků rizikových skupin
Česká republika	44 %	17 %	4 %
Francie	47 %	14 %	6 %
Itálie	36 %	20 %	5 %
Německo	58 %	34 %	20 %
Portugalsko	60 %	40 %	14 %
Rakousko	64 %	37 %	11 %
Řecko	43 %	40 %	21 %
Španělsko	42 %	22 %	9 %
Velká Británie	25 %	49 %	40 %

Jakžtakž jsme tedy prošli v testu znalostí. Ovšem z pomyslné praxe beznadějně propadáme. "Ukázalo se, že Evropané sice o nemoci většinou slyšeli, vesměs však selhávají, když o ní mají správně uvést něco bližšího. Češi si v odpovědích vedli ještě relativně dobře. Paradoxně jsou ale rizikové skupiny v ČR velmi slabě chráněné. Proti nejčastějšímu původci zápalu plic, bakterii pneumokoka, jsou podle vlastního vyjádření očkována jen asi 4 procenta osob z vysoce rizikových skupin. To jsou lidé nad 65 let, ale také kuřáci či chroničtí pacienti starší padesáti let. Tento podíl byl vůbec nejnižší ze všech sledovaných zemí,“ shrnuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Důvodem by mohlo být, že v západoevropských zemích se očkuje mnohem delší dobu, a také to, že pro Čechy je očkování finančně náročné. A také nezájem o prevenci u rizikových osob i zdravotníků. Lidem nad 65 let zdravotní pojišťovny od loňska na prevenci přispívají, ale částka nepokrývá cenu obou vakcín, které by senioři podle odborných společností měli dostat. Velkou roli má také osobní přístup lékaře. Z českých respondentů, kteří očkovaní nebyli, uvedlo 48 procent jako hlavní důvod to, že jim jejich lékař očkování nenabídl. Naopak 57 procent ze skupiny očkovaných se vyjádřilo, že dali na radu svého lékaře. "Je nutné apelovat na praktické lékaře, aby problematiku zápalu plic lidem nad 50 let s rizikovými faktory a všem lidem nad 65 let vysvětlovali. Je škoda, že je prevence u starších osob takto opomíjena,"zdůraznil epidemiolog prof. Pazdiora. Kontak: Jan Typlt PR Manager Focus Agency Tel: +420 607 045 366 e-mail: j.typlt@focus-age.cz