Výpověď Veroniky Marcoski, maminky, která se od doby, kdy ji soudy odebraly kojeného syna, již přes dva roky brání soudní zlovůli

Praha 11. dubna 2019 (PROTEXT) - Poté, co si otec jejího dítěte vybral místně nepříslušnou soudkyni JUDr. Kacafírkovou, která by o dítěti vůbec neměla rozhodovat, mamince nyní tři a půlletého chlapečka se navždy změnil život. Soudkyně Obvodního soudu Prahy 1 JUDr. Kacafírková v rozporu se všemi Úmluvami o právech dítěte odebrala sedmnáctiměsíční kojené dítě z matčiny bezvadné péče pod záminkou sporu rodičů o bydliště dítěte a na základě nepravdivých tvrzení otce, že matka nekomunikuje a neumožňuje styk. Soudkyně ve svém postoji setrvala i poté, co matka podala důkazy, že komunikovala a styku nebránila. Odvolací soud, JUDr. Kučerová, předsedkyně senátu, potvrdila rozhodnutí JUDr. Kacafírkové a matce vytkla, že je nemravné se odvolávat na fixaci malého dítěte na matku. Šokujícně i Ústavní soud rozhodnutí zpečetil. Od svěření dítěte do své péče otec okamžitě matku začal vydírat, a to dokonce i před soudem, zaznamenáno na audiozáznamech soudu, a vysmíval se její snaze o střídavou péči. Otec podmiňoval jakoukoliv dohodu tím, že se matka vzdá péče o dítě, zaplatí otci miliony a on bude o dítěti a o jejich styku rozhodovat. Otec vždy věděl dopředu a nemohl si pomoci, i před rozhodnutím Ústavního soudu, některé věty z ještě nezveřejněného rozhodnutí matce citovat. Soudy rozhodování ve věci účelově zdržovaly - nejdříve šest měsíců bez soudem určeného styku dítěte s matkou a pak dalších pět měsíců, než vůbec začalo dokazování u soudu. Soudy po celý čas tajily a lhaly o špatném stavu dítěte, že je malé batole traumatizované a brání se jít k otci, a chce být s maminkou. Soudy zakrývaly i nepřípustné jednání otce, včetně jeho vydírání. Snaha soudu, aby dítě svou maminku citově zavrhlo, byla evidentní (soudkyně JUDr. Kacafírková sama uvedla ve svém rozhodnutí o odebrání batolete z péče matky bez nároku soudem ustanoveného styku že "rychle by na druhého rodiče odvyklo" a pak následně v otázkách znalkyním chtěla osvětlit, jak je to možné, že si dítě ještě po více jak roce u otce nezvyklo). Zatímco psychologové se vyjadřují, že dítě je nedostatkem péče matky traumatizováno a vykazuje znaky sebepoškozování, a že matka je pro dítě hlavní vztažnou osobou, soudy se snažily pokřivit soudní proces ve prospěch otce; protokolaci jednáních u soudu účelově měnily a vypouštěly vše, co svědčilo proti otci; odmítaly zaznamenávat a číslovat důkazy, které se pak ze spisu vytrácely; ukončovaly výslechy, když byla řada na matce se dotazovat; a bránily matce v dokazování, např. že otázka její péče není relevantní, protože nikdo nezpochybňuje bezvadnou péči matky o dítě, aby pak v rozsudku soud uvedl, že matka svou péčí dítě limituje. A jako podporu tohoto kafkovského procesu vyjmenovaly soudní znalkyně, které vypracovaly zcela zmanipulovaný posudek, že dítě je v pořádku a chová se k oběma rodičům stejně, vše aby zakryly, co soudy dítěti provedly. Malý chlapeček má separační úzkost, když má odejít od své maminky, a psychosomatické potíže. Problémy dítěte ovšem soudy svádějí na matku, že dítě má separační úzkost a chce být s ní ne proto, že mu ji sebraly a on tím strádal, jak potvrzují všichni ostatní odborníci, ale protože matka na sebe dítě fixovala tím, že ho v minulosti kojila. A jako hliněnou nohu k podepírání nezákonných rozhodnutí soudy jmenovaly opatrovníka UMPOD, který v minulosti vydal otci i přes výslovný zákaz ministerstva spravedlnosti nepravdivý výklad českých zákonů, že se rodiče nemohou o bydlišti dítěte dohodnout. Opatrovník po celý čas hájí zájmy otce a přestože jeho psychologové soudem nastavený režim kritizují a apelují, že dítě potřebuje být u matky, tak on v kritickém období nepodal žádný opravný prostředek. A nyní UMPOD vyrábí další nepravdivé důkazy, aby v tandemu se soudem jmenovanými znalkyněmi překryly, co soudy dítěti provedly a dotáhly do zjevně předurčeného konce, že dítě bude v péči otce. Maminka se bránila a pouze díky audiozáznamům byly znalkyně přinuceny přiznat, že popis v posudku je nepravdivý, že dítě odmítalo být s otcem a odloučení od maminky se bránilo, plakalo a kopalo do dveří. Znalkyně až poté i přiznaly, že dítě je traumatizované a posudek je tendenční. Shodně i audiozáznamy dále pomohly u šetření opatrovníka a prokazují, že opatrovník záměrně zkresluje průběh šetření, kdy dítě bylo s matkou veselé a usměvavé a komunikativní a opatrovník nepravdivě uvedl, že dítě nekomunikovalo a bylo kvůli matce úzkostné. Maminka se snažila bránit své dítě stížnostmi na předsedu soudu, na ministerstvo, ale zdá se, že státní úředníci a soudci jsou jak stát ve státě a jsou nepostižitelní. Naopak Ústavní soud trestal matku, že se brání a přes důkazy o vydírání a týrání malého dítěte ji osočil, že se má snažit o uklidnění situace, a ne se procesně odvolávat a že tím sleduje pouze své cíle. Jediným možným "uklidněním situace" pro otce však je, že se matka vzdá dítěte a podrobí se vydírání otcem. Po více jak roce a půl strádání si maminka uvědomila, že spekulace o vlivných skupinách v justici nemusí být nepravda a začala pátrat, jak je vše možné, až se dostala k JUDr. Kučerovi, bývalému soudci Nejvyššího soudu, který byl zapletený do kauzy médii označenou jako justiční mafie. Matka brzy pochopila, že JUDr. Kučera ví o případu víc a že si ji zřejmě k sobě připustil až poté, co rozesílala dopisy a zveřejnila i otevřený dopis soudcům Ústavního soudu, kterým poukazovala, že ve stejných věcech ústavní soudci rozhodují rozdílně a že vykazují ve svém rozhodování libovůli. Maminka si též všimla, že JUDr. Kučera se ji snaží pacifikovat, aby stížnosti, trestní oznámení a ostatní nepodávala. V průběhu jednáních JUDr. Kučera se nechal oslovovat, že on je soud v ČR a že je mocný a potvrdil, že je strategie, že soudy úmyslně zdržují, aby mohly oddělit dítě od druhého rodiče a že se v ČR s dětmi obchoduje jako na vietnamské tržnici. Citace matka: "Pane doktore, já už jsem za tu dobu, když jsem byla strašně naivní, přišla jsem sem a koukala jsem, jak je to vůbec možný a byla jsem z toho úplně hotová, tak jsem se trošičku musela porozhlídnout po tomhle světě a s tím, že mi je úplně jasný, že s dětma se tady obchoduje tak jako prostě jako se obchoduje normálně Vietnamci na tržnici." JUDr. Pavel Kučera: "Ano, ano, ale musí to nějak navenek vypadat, že teda načerníme tu matku nebo jako popřeme to, že ona se o to dítě vůbec moc nestará." Poté, co soudy zakázaly přístup veřejnosti do soudní síně a dělají co chtějí bez ohledu na zákon a ubližují jejímu chlapečkovi, maminka doufá, že tím, že zveřejňuje a poukazuje na to, jak je v České republice možné obcházet zákony a mezinárodní úmluvy zlovůlí soudců nebo jak se Ústavní soud snaží umlčet matku bránící své dítě, tak brání nejen své dítě ale i ostatní. A pokorně žádá veřejnost o pomoc v tomto nerovném boji proti nepostižitelným v justiční zlovůli. Veronika Marcoski Videozáznam z tiskové konference ze dne 9. dubna 2019 Audio - JUDr. Kučera: