Pavel Sehnal: Peníze, které investuji do toho, aby v této zemi zůstala zachována demokracie, nepovažuji za vyhozené peníze

Praha 26. ledna 2018 (PROTEXT) - Jak byste pro sebe vnitřně vyhodnotil průběh, výsledek, prezidentských voleb, a nakonec samotnou osobu prezidentského kandidáta Vratislava Kulhánka? Výsledek voleb byl očekávaný. Do druhého kola postoupil stávající prezident Miloš Zeman a jeho soupeřem je Jiří Drahoš. S ohledem na průzkumy, ve kterých se predikovalo pro Miloše Zemana 40 % hlasů a pro Jiřího Drahoše 30 % hlasů, zbývalo na ostatní kandidáty zhruba 30 %. Z tohoto pohledu bylo předvídatelné, že volební zisk ostatních kandidátů se bude v průměru pohybovat kolem 3 až 4 %. K osobě Vratislava Kulhánka, jak vyplývá z reakcí na sociálních sítích, je zřejmé, že si nevedl vůbec špatně. Pro celou řadu občanů byl jedním ze dvou přijatelných kandidátů. Ti lidé nám píší, že do poslední chvíle váhali, například mezi panem Hilšerem a panem Kulhánkem, ale nakonec se rozhodli pro pana Hilšera anebo Fischera. Pan Kulhánek byl pro občany dobrou, ale bohužel, druhou volbou. Od založení nové ODA uplynul skoro rok. Co se ve vašem životě změnilo? ODA sbírala za těch devět měsíců zkušenosti. Zúčastnili jsme se během krátké doby parlamentních voleb, senátních voleb na Trutnovsku a prezidentských voleb. To vše s cílem, abychom trvale zakotvili značku ODA v portfoliu politických stran. Aby nás občané vnímali jako liberální, demokratickou, ale především pravicovou stranu, která je schopná jasně formulovat své názory a sdělovat je voličům. ODA odvádí podle mého názoru dobrou politickou práci. Vyjadřujeme se k řadě politických témat, ke kterým by se politická strana měla vyjadřovat. Sdělujeme občanům jasná stanoviska tak, aby s nimi občan mohl souhlasit, anebo je odmítnout. Mám pocit, že v tomto by mohla být Občanská demokratická aliance i vzorem velkým politickým stranám. I v tom smyslu, že se nebojí postavit svého kandidáta do prezidentských voleb i s vědomím, že není favoritem. Samozřejmě je potřeba se na to podívat i opačnou optikou a ptát se, proč tradiční politické strany nejsou ochotné tuto roli, která by měla být jejich povinností, plnit. Bojí se toho, že neúspěch jejich kandidáta by byl neúspěchem politické strany, nebo nemají vhodného kandidáta? Toto by se podle mě mělo do budoucna změnit. Co vám tato nová zkušenost přinesla? Jako předseda politické strany se snažím orientovat v dříve nepoznaném prostředí. Politický svět je velmi odlišný od světa podnikání, práce a byznysu. Nepracuje se v něm s fakty, ale s emocemi. S tím se teprve učím zacházet a není to snadné. Lidé chtějí především naději a rozhodují se podle slibů, které jim nikdo reálně nedokáže splnit. Bude to ještě trvat, než skloubím své názory s dovedností tlumočit lidem realitu. Nicméně už chápu, proč se říká, že politika musí být atraktivní a autentická. Jak přeje tuzemské prostředí vzniku nových politických uskupení? Chtějí je vůbec lidé? Není tady už přepolitizováno? Nemyslím si to. Doba se mění a vše napovídá tomu, že staré, tradiční strany ztrácejí díky své minulosti i současnosti své příznivce. Vyprazdňuje se prostor, který dovedně zaplňují populistické strany. To bychom neměli dovolit a měli bychom se snažit zodpovědně zaplňovat ten uvolněný prostor skutečnou, ideově vyváženou a programově stavěnou politikou. Politická uskupení, strany a spolky se množí jako houby po dešti. Je to určitě dáno tou otevřeností, možností propagování politických názorů. Internet tomu samozřejmě významně napomáhá. Možnost propagování vlastních politických názorů je bezbřehá. Prostřednictvím různých blogů, webových stránek a sociálních sítí je občanům umožněno, aby se spojovali a společně sdíleli své názory. Tady je potřeba rozlišit, jaké zájmy vedou ke vzniku takových uskupení. Co se týká politických stran, bude se jejich počet přirozeně regulovat sám. Otázkou je, jestli zákony, které máme pro vstup do parlamentu, nejsou přežité. Myslím si, že za každých 23.000 hlasů voličů by mělo patřit politické straně místo ve Sněmovně. Do budoucna je otázkou, jestli v době internetu a možností, které moderní informační technologie nabízejí, nebylo rozumné snížit kvorum potřebné pro vstup do Sněmovny. Vidíme, že i tradiční strany, jako například TOP 09 nebo KDU-ČSL i další mají problém hranici 5 % překročit. Potřebujeme změnit zákony tak, aby se do Parlamentu dostaly i strany s menším ziskem hlasů. Jak se tvoří členská základna nové politické strany? Obtížně. Lidé mají ke stranické příslušnosti odstup. Stranictví dává člověku nálepku, která v občanském životě může být ošidná. Nechci mluvit přímo o obavách, ale nějak se u nás a v nás uhnízdila představa, že „být ve straně“ je ostuda. Předpokládá to skutečně aktivní lidi, kteří umí přesvědčovat své okolí, že být členem politické strany má smysl. Hájit nějakou vizi, ideály, není ostuda. Nicméně platí, že kdo chce lidi zapálit, musí sám hořet. A takových lidí je v současné společnosti málo. Nabízí se otázka, proč se do Parlamentu dostávají strany, které mají členskou základnu v řádu desítek členů, a to je i příklad staré ODA. Možná je to zajímavý model, ale já jsem spíš zastáncem tradičnějšího pojetí politické strany, která kolem sebe vytváří další skupinky lidí, tedy členskou základnu. Nelze přeci bez členské základny jít do komunálních voleb s desítkou členů v Praze. Strana by měla mít přiměřeně velkou členskou základnu po celé republice. Vždyť v komunálních volbách je ten akcent na regionální témata významnější. A také pokud má vláda rozhodovat o podpoře některých regionů, jako například Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje, mělo by mít vedení možnost opírat se o názory členů svých stran, kteří v dotčených regionech žijí a pracují. Já jsem členem sportovního klubu a moc dobře vím, jaké to je, když sportuji sám za sebe anebo jako člen týmu. Můj názor je tím daný. Z vašich úst znějí radikálně pravicové názory. Budete i nadále držet tuto pozici, takřka jediné výrazně pravicové strany? Nebo po vzoru ostatních zmírníte a začleníte se více na střed politického spektra? Nemyslím si, že jsme radikální. Nejsme extrémní pravice. Jsme poměrně zásadoví a nechceme z pozice zásadové, ideově ukotvené liberální pravicové strany ustupovat jen proto, že to není zrovna nyní volební hit. Středové strany mají jeden problém. Ze samé podstaty politiky před jednou částí svých voličů hrají divadlo a klamou. Takhle ale nemůže vznikat politická strana, která má být trvalou hodnotou na politické scéně. Ta rozmanitost názorů, která má v diskuzi vytvářet nějakou výslednici, jakou se má země ubírat, je důležitá. Středové strany nabízí jakýsi švédský stůl, který je pro voliče lákavý, ale tak to podle mě být nemá. Slibovat jedním dechem snižování i zvyšování daní prostě nejde. Třetina národa si podle mého chce udržet svůj život ve vlastních rukou, druhá třetina naopak chce, aby za ně vše vyřešil stát, a ta poslední třetina k volbám vůbec nechodí. Tenhle stav by se měl změnit a je úkolem politických stran, opět dát lidem důvěru v politiku. Aby věděli, že jejich hlas nemá cenu jen v době, kdy právě probíhají volby. Parlamentní volby, prezidentské volby, senátní volby na Trutnovsku ... to vše stojí nemalé peníze. Litujete jich? Není to příliš drahý koníček? Za prvé, to není můj rozmar, kterým si vyplňuji volný čas. Politiku beru jako výzvu. Mohl bych tyto prostředky věnovat například na charitu, nebo na jiné veřejně prospěšné projekty. Když ale vidím, kam se česká politika posouvá, myslím, že je mou povinností budovat politickou stranu, která bude pro občany prospěšnější než charitativní dar. Podnikám v této zemi dlouho, vybudoval jsem mnoho úspěšných firem a jsem považovaný za úspěšného člověka. Myslím, že toto je má cesta, jak vrátit této zemi to, co jsem od ní dostal. Tedy svobodnou příležitost podnikat. Chci, aby to tak zůstalo, chci, aby se v této zemi dál svobodně nejen podnikalo, ale také žilo. Chci, aby se v naší zemi dařilo dobře každému, kdo se nebojí práce a je aktivní, ale také chci, aby se v této zemi dařilo dobře a důstojně i těm, kteří z různých důvodů pracovat nemohou. Peníze, které investuji do toho, aby v této zemi zůstala zachována demokracie, nepovažuji za vyhozené peníze. Podtextem politických stran a hnutí, za kterými stojí výrazně majetní lidé, většinou bývá jejich osobní lobbing pro dosažení hlavně podnikatelských cílů. Je to i váš případ? Mrzí mě, když mi někdo toto podsouvá, ale tu zkratku, ve které mě někdy média prezentují, chápu. Nezbývá mi nic jiného, než jí vytrvale odmítat. Nešel jsem dělat politiku proto, abych v ní hledal profit, bohatství anebo třeba peníze v podobě státních zakázek. Politiku jsem šel dělat proto, že vidím ze své úrovně podnikatele i občana spoustu neřešených problémů, které se nás všech každý den dotýkají. Vidím politiky, kteří si nepokrytě hrají na vlastním písku a v rámci správy veřejných věcí se snaží hrát hry, které občanům neslouží. Snaha získávat osobní profit na úkor daňových poplatníků, to je opravdu nepřijatelné a je čas proti tomu zvedat hlavu. Nechci si ze slova korupce dělat beranidlo do světa úspěšných politických stran a hnutí. Chci věci skutečně měnit a řešit. Jaké budou další kroky ODA v nejbližších dnech a měsících? V první řadě připravíme kandidátní listiny do komunálních voleb, strategii, s jakou půjdeme do kampaně pro podzimní komunální volby. Dál budeme rozšiřovat členskou základnu podle našich kritérií a představ. Vaše osobní ambice v komunálních volbách? Nejsou malé. Budu kandidovat v Praze a netajím se vysokými ambicemi. Praha potřebuje zásadní změnu. Potřebuje, aby nebyla hračkou nátlakových skupin, zprofanovaných politiků a různých hráčů, kteří jí za posledních dvacet let soustavně poškozovali. Počítám s tvrdou kampaní, s osobními útoky, ale Praha je krásná a stojí mi to za to. Chci dokázat, že Praha může být ještě lepším místem pro život. Kontakt: Miloš Němeček - tiskový mluvčí Tel: 606 649 731 e-mail: press@oda.cz