Česká advokátní komora komentuje tři aktuální novely zákonů

Praha 17. dubna 2018 (PROTEXT) - Česká advokátní komora (ČAK) zahájila nový koncept poskytování informací. Do budoucna chce nejen advokáty, ale i veřejnost pravidelně detailněji seznamovat s tím, co právě řeší, čím se zabývá, jaké zastává názory, jaká přijímá stanoviska. Impulsem k tomuto kroku je snaha o zvýšení právního povědomí občanů, kteří mnohdy vůbec netuší, jaká mají práva, jaké služby jim advokáti mohou nabídnout a také jaké dopady může mít novela toho kterého zákona na jejich každodenní život. Pro první setkání na půdě České advokátní komory vybrali zástupci jejího nejvyššího vedení tři aktuální a zcela zásadní témata, která "hýbou" nejen advokátním světem. Tím prvním je téma advokátní mlčenlivosti a důvěrnosti vztahu advokát - klient. "Česká advokátní komora vnímá trend směřující k omezení povinnosti mlčenlivosti, jíž je advokát povinován klientovi, jako velmi nebezpečný, v demokratické společnosti nežádoucí, ale bohužel čím dál tím častější. Posledním příkladem snahy o prolomení advokátní mlčenlivosti byla novelizace daňového řádu. Tato bitva o základní atribut vztahu advokát - klient, který vždy chrání klienta, sice dopadla vítězně, ale válka o něj rozhodně nekončí. I do budoucna jsme připraveni bránit prolomení mlčenlivosti tuzemskými orgány, a to nejen daňovými," uvedl předseda ČAK JUDr. Vladimír Jirousek. Daňový řád však není jedinou problematickou novelou, která je aktuálně projednávána v legislativním procesu. Závažnou je také snaha kodifikovat v trestním zákoníku nový trestný čin maření spravedlnosti, který je podle představitelů ČAK nejen nesmyslně formulovaný, neefektivní, v rozporu s principem právního státu, ale v podstatě zcela nepotřebný. "Jde opět o jeden z případů, kterému se říká hypertrofie právního řádu. Tedy vymýšlení právních předpisů tam, kde nejsou potřeba," komentoval připravovanou novinku JUDr. Tomáš Sokol, místopředseda ČAK, a připojil jednu z nesmyslných formulací: "Kdo pro účely zahájení řízení předloží...," takže to znamená, že později už "padělaný důkazní prostředek" lze legálně předložit? Jak se tedy mají obyčejní lidé vyznat v právní problematice, když některé legislativní novoty vznikají zcela zbytečně a "zaplevelují" už tak dost nepřehledný právní řád? Třetím bodem je věcný záměr zákona o hromadných žalobách, který schválila Vláda ČR. ČAK jej vnímá jako snahu umožnit poškozeným, jejichž nárok je natolik nízký, že se dnes nevyplatí jej žalovat, domoci se svých práv. Vnímá i snahu ministerstva spravedlnosti postihnout škůdce, kteří se značně malými částkami, ale ve velkém počtu, neoprávněně obohatili nebo získali jinou výhodu. "Bohužel záměr zákona a jeho jednotlivých části nebyl podroben dostatečné odborné diskusi s advokáty, soudci, spotřebitelskými organizacemi, Hospodářskou a Agrární komorou a jinými organizacemi, jichž by se měl týkat. Nekoresponduje ani s doporučením Evropské komise, které se týká uplatnění institutu hromadných žalob ve spotřebitelském právu," připomněl člen představenstva ČAK JUDr. Petr Toman, LL.M. Evropská komise nyní dokončuje celoevropské šetření týkající se právní úpravy hromadných žalob v jednotlivých členských státech, a právě na jejich základě by měla dát doporučení, jež by mohlo pomoci zavést fungující institut hromadných žalob i u nás. Podrobnější komentář ke všem zmiňovaným novelám najdete v přiloženém presskitu. Pro další informace kontaktujte: PhDr. Iva Chaloupková, vedoucí odboru vnějších vztahů a tisková mluvčí České advokátní komory Národní 16 | 110 00 Praha 1 Tel.: (+420) 273 193 160 E-mail: chaloupkova@cak.cz www.cak.cz | @CAK_cz PS. Pokud by vám z dnešní tiskové konference "utekly" nějaké informace, můžete si je kdykoliv znovu připomenout videopřenosem. ČTK ke zprávě vydává presskit, který je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.